Boris, student oboru ochrana přírody, vede nepravidelné vycházky ranní Prahou.

Chceš-li se někdy přidat a poznat nové druhy ptáků, je nejlepší sledovat jeho skupinu, kterou založil s kamarádem z Brna. Ve skupině dávají vědět o místě srazu. Boris pro nás sepsal i pár tipů, jak přispět k ochraně ptáků a vyrazit na vlastní ornitologickou vycházku.

https://www.facebook.com/groups/ranni.vychazky

Před vycházkou

Pro výběr lokality pro ranní vycházku je dobré se rozhodovat pro místo, které
(i) je blízko vašemu bydlišti
(ii) by vás zajímalo
(iii) je známo výskytem ptáků, které byste chtěli pozorovat

Je vhodné zvolit místo s dobrou dostupností, aby se vám lépe vstávalo a vycházku jste si užili. Dostupnost místa je často vykoupena nezajímavostí či menším počtem pozorovaných druhů. Je však dobré si uvědomit, že se často někdo na váš vysněný druh kouká podobně jako většina našinců na holuby. Třeba takový sýček, pro kterého byl tento rok schválen záchranný program a jehož populace je u nás na pokraji vyhynutí, je v Bulharsku brán jako obyčejná, všude přítomná, sova. Zatímco náš běžný zvonohlík nebo datel může být pro pozorovatele z Anglie naprostou senzací. Zajímavé druhy je jistě možné pozorovat i v různých vnitroblocích, na hřbitovech, v parcích či poblíž jakýchkoli vodních toků a nádrží.
Zajímavá místa se dají vybírat například na základě doporučení, průvodců/turistických map, způsobu jejich ochrany atd. Pokud byste si ani tak nevěděli rady, uvádím pár zajímavých ptačích lokalit: Divoká Šárka, okolí Císařského ostrova, Botanická zahrada Praha, PP Trojská, PP Pískovna, Milíčovský les a rybníky, Vyšehrad, Petřín, PP Hrnčířské louky, rybník Slatina, Prokopské údolí, Obora Hvězda.
Vhodným nástrojem pro výběr lokalit, kde je možné pozorovat určitý druh, je faunistická databáze ČSO (České společnosti ornitologické). Ta je volně přístupná a nyní, po více jak 10 letech fungování, i velmi obsáhlá. Pomocí rozšířeného vyhledávání lze najít všechny zájmové druhy v okolí vašeho bydliště a zobrazit si je na mapě.

V této době je lákavé pozorovat například zimní hosty, ,,denniště“ sov nebo nocoviště havranů a kavek.

V průběhu vycházky

Na samotné vycházce se vám budou hodit především 3 pomůcky: dalekohled, určovací příručka (Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu (druhé vydání), příručka k určování ptáků, mobilní aplikace) a foťák. Ani jedna z těchto věcí není nezbytná, výrazně vám však pomohou určovat a pozorovat ptáky. K dalším pomůckám umocňujícím zážitky z ranních vycházek patří čaj, teplé oblečení, svačina či snídaně.

Po vycházce

Doporučujeme pozorování zadávat do databáze AVIF (birds.cz), kromě dobrého pocitu z ranní vycházky tak přispějete i k ochraně a výzkumu ptáků. Za tímto účelem je vhodné si na vycházku vzít zápisník a druhy si zapisovat, nebo je přímo zadávat do aplikace na mobilu.

Nezapomeňte nám poslat vaši fotku z pozorování (například východ slunce, zajímavý druh) a seznam pozorovaných ptáků, či odkaz na záznam v databázi AVIF.

Průběh naší vycházky

Vycházku jsme začali 20 minut před východem slunce, protože v té době už se začíná rozednívat. Sešli jsme se na zastávce U střediska v Dolních Měcholupech, abychom se k rybníku ještě kousek prošli. Jak jsme se dostali na okraj zástavby, vydali jsme se podél Hostavického potoka, který ústí právě do retenční nádrže Slatina. Cesta byla docela klidná a tichá, krom kosů se ještě nic neozývalo. Ptáci nejspíš přece jen potřebovali alespoň trochu rozehřát prvními paprsky. Nakonec však těsně před příchodem k vodní ploše se nalevo od cesty otevřel lán šípkových keřů, z kterých nás varovali červenky a občas kolem nás prolétla nějaká sýkora.

Když jsme došli k vodě, začali jsme se rozhodovat, kdy a kde začneme natáčet. Nakonec jsme však nechali stativy na zádech a vybavení v batohu, protože jsme se chtěli ještě chvíli projít a taky něco vidět. Dalekohledem jsme přelétli vodní hladinu a vydali se k jižní části rybníka, kde se nám zdálo, že jsou největší porosty rákosu. Naším velkým cílem totiž bylo vidět velmi fotogenetickou a vzácnou sýkořici vousatou, která je rákosinným druhem a zůstává tu i přes zimu. Sotva jsme vyrazili, ptáci už byli mnohem aktivnější. Na hladině pluly lysky, z blízkého sadu se ozývaly drozdi, strakapoudi a žluny a nad hlavami nám přeletěl částečně tažný druh, konipas bílý.

Když jsme došli k laguně ohraničené rákosem a břehem, pozorovali jsme zajímavou věc. Hned vedle jedné díry v tenoučké vrstvičce ledu ležel perlín a koukal na nás. Pokusili jsme se pod ním prolomit led, aby spadl zpátky do vody a po chvíli zkoušení se tam nakonec dostal. Vrtalo nám to hlavou celou dobu, co jsme připravovali natáčení, ale než jsme dopili první šálek čaje, záhada se sama vyřešila. Hned před námi jsme sledovali, jak několik dalších rybek při pokusu o útěk před dravcem proskakuje skrz ledovou krustu a zůstává na ní ležet. Tuto podívanou jsme pozorovali ještě mnohokrát po dobu natáčení. Rybám se pokaždé nějak podařilo dostat se zpět do vody.

Po natočení videí jsem vyrazili zpátky k pěšině, po které jsem původně přišli. V rákosinách jsme nakonec žádnou sýkořici nezahlédli, ale velmi nás potěšili strnadi rákosní, které můžete zahlédnout ve videu. Před odchodem mě napadla ještě jedna věc. Vykoupat se! I když to na první vyřčení znělo absurdně, čím víc jsem si to opakoval, tím víc mě voda lákala. Nakonec vyhrála touha a do vody jsem vlezl. Když jsem se vracel zpátky metrem a byla mi zima, trochu jsem o svém rozhodnutí pochyboval, ale teď jsem si jist, že bylo správné, zážitek to byl silný a to je jediné, co je důležité.

Před úplným odchodem nás ještě potěšilo stádo muflonů, které přeběhlo přes otevřené pole. Doufám, že se vám taky podaří vidět tolik nebo i více zajímavých věcí, než my.

Boris ><>